Pre poskytnutie čo najlepších slúžieb používame súbory "cookies" na zaistenie funkčnosti webu a s vaším súhlasom tiež na ukladanie a/alebo prístup k informáciám o zariadení. Kliknutím na tlačidlo „Súhlasím“ súhlasíte s využívaním cookies.
Technické uloženie alebo prístup sú nevyhnutne potrebné na legitímny účel umožnenia použitia konkrétnej služby, ktorú si účastník alebo používateľ výslovne vyžiadal, alebo na jediný účel vykonania prenosu komunikácie cez elektronickú komunikačnú sieť.
Technické uloženie alebo prístup je potrebný na legitímny účel ukladania preferencií, ktoré si účastník alebo používateľ nepožaduje.
Technické úložisko alebo prístup, ktorý sa používa výlučne na štatistické účely.
Technické úložisko alebo prístup, ktorý sa používa výlučne na anonymné štatistické účely. Bez predvolania, dobrovoľného plnenia zo strany vášho poskytovateľa internetových služieb alebo dodatočných záznamov od tretej strany, informácie uložené alebo získané len na tento účel sa zvyčajne nedajú použiť na vašu identifikáciu.
Technické úložisko alebo prístup sú potrebné na vytvorenie používateľských profilov na odosielanie reklamy alebo sledovanie používateľa na webovej stránke alebo na viacerých webových stránkach na podobné marketingové účely.
doc. PhDr. Martin Šandera, Ph.D.: Vnímaní apokalypsy ve středověku
Apokalypsa neboli Zjevení svatého Jana je poslední knihou biblického Nového zákona. Jan své proroctví ukryl do složitého sledu snových vizí. Jsou naplněny fantastickou a mnohovrstevnou symbolikou světel, barev, zvuků, čísel a podivuhodných bytostí. Jeho text bylo možno v průběhu lidských dějin neustále aktualizovat, hledat líčené události a postavy v minulosti a současnosti.Ve středověku většina lidí věřila, že dějiny spějí ke svému konci. Mnozí byli dokonce přesvědčeni, že se Janovo proroctví už brzy vyplní, a touto optikou pak nahlíželi na svou současnost. Zejména v časech velkých společenských krizí pozdního středověku hledali paralely mezi prorockým textem Zjevení svatého Jana a aktuálními událostmi. Pomáhalo jim to překonat pocit nebezpečí, nejistotu a zmaru, který je v době morové pandémie a válečného běsnění obklopoval. Na jedné straně text Apokalypsy sice přináší líčení hrůzných pohrom a záhuby děsivého množství lidí, na straně druhé ale vrcholí silným tématem naděje.Císař Karel IV. cílevědomě připravoval svou zemi na apokalyptické časy a přerod křesťanstva do nové vývojové éry. Apokalypsa na jeho hradě Karlštejn patří k nejrozsáhlejším nástěnným malbám svého druhu v celé Evropě, Zlaté bráně nově budované katedrály sv. Víta vévodila na jeho popud obří mozaika Posledního soudu. Čeští husité dokonce věřili, že již do apokalyptických časů vstoupili a válka je zkouškou věrných Kristu.
Doc. PhDr. Martin Šandera, Ph. D. (* 1973) působí na Historickém ústavu Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, kde přednáší středověké a raně novověké dějiny a garantuje studijní program Prezentace historického a kulturního dědictví.Jeho badatelské a publikační aktivity jsou zaměřeny především na problematiku šlechty ve vrcholném a pozdním středověku, světské i duchovní elity v období husitské revoluce a vůdčí osobnosti i správně politické struktury poděbradské a jagellonské éry. Je autorem monografií Zikmundovi věrní na českém severovýchodě (2005); Páni z Dobrušky a z Opočna. Kolonizátoři, dvořané, válečníci (2007); Hynce Ptáček z Pirkštejna. Opomíjený vítěz husitské revoluce (2011); Jindřich starší z Minsterberka. Syn husitského krále. Velký hráč s nízkými kartami (2016) a spoluautorem řady kolektivních děl.
Prednáška bude vysielaná online, vidieť ju môžete TU
Dátum a čas konania prednášky: 22. 5. 2024 o 17:30 – 19:00
Prednáškový cyklus z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.